Google+

O čaji oolong

Oolong, wu-lung (乌龙), neboli wulong, znamená v překladě „Černý drak“ a je jedním ze šesti základních druhů čaje v Číně. Od ostatních druhů se odlišuje zpracováním. Dá se říct, že oolong se nachází mezi zeleným a černým čajem, proto se někdy označuje jako „polozelený čaj“. Oolong pochází z provincie Fu-ťien, v současnosti se navíc pěstuje v Kuang-tungu a na Tchaj-wanu. Se svou mnoha staletou historií, se svou popularitou mezi čínskými vzdělanci a dokonce císaři, patří oolong k nejtradičnějším čajům vůbec. Oolong byl u vzniku tak významných pojmů jako obřad Kung-fu čcha nebo I-singské čajové konvičky.

Mapa 4 oblastí oolonguPůvod

Domovina oolongu se nachází v jihovýchodní Číně, podle tradičního rozdělení se skládá ze čtyř oblastí. První z nich je Min-pej (闽北), sever provincie Fu-ťien. Centrem této oblasti jsou nepochybně hory Wu-i šan (武夷山), kde se čaj pěstuje už od dynastie Ming a kde podle jedné z legend přišel oolong ke svému jménu. Zdejším čajům se říká také jen-čcha, „skalní čaje“, protože se čajové keříky pěstují skutečně na skalách a mezi skalami. Z této oblasti také několik staletí putovalo veliké množství čaje přímo na císařský dvůr jako tribut.

Druhou oblastí oolongu je Min-nan (闽南), jih provincie Fu-ťien. Tady se pěstování čaje soustředí zejména v kopcích kolem městysu An-si (安溪). Pochází odtud jeden z nejslavnějších oolongů vůbec: Tchie Kuan-jin, „Železná bohyně milosrdenství“.

Třetí oblastí je provincie Kuang-tung (广东), v jejíž severní části se nachází Feng-chuang šan (凤凰山), „Fénixova hora“. Ve Feng-chuang šanu se pěstuje specifická stromovitá varianta čajovníku, proto se místnímu čaji říká také Tan-cchung, „Jeden kmen“. V těchto horách se nachází veliké množství čajovníků starých mnoho sto let. Čaj z těchto starých stromů a jejich potomků má velice specifickou, plnou chuť, kterou nelze s jinými oolongy srovnat. Proto je místní čaj, ač není tak slavný jako oolongy z prvních dvou oblastí, vyhledáván a ceněn znalci v mnoha zemích.

Poslední čtvrtou oblastí oolongu je ostrov Tchaj-wan (台湾), ten je však z pohledu oolongu svým vlastním světem produkujícím veliké množství nejrůznějších forem a druhů. Pěstování čaje má zde oproti kontinentální Číně relativně krátkou tradici, nicméně velice bohatou. Tchaj-wan se skládá z mnoha regionů výroby oolongu, každý z nich produkuje specifický čaj. Důležitými centry jsou například Pej-pchu, odkud pochází Paj-chao oolong a slavná „Oriental Beauty“, Lu-ku, odkud pochází velice známý Tung-ting, a Mao-kchung, kde se vyrábí velice světlý Pao-čung.

Historie a legendy

Čína je zemí, která si na mýty a legendy skutečně potrpí. Není proto divu, že také o vzniku čaje oolong jich existuje celá řada. Liší se zejména místem, odkud má tento čaj pocházet. První z legend

Najít skutečné kořeny oolongu není jednoduchý úkol. I když o pěstování čaje v Číně existují záznamy starší než tisíc let, o částečně fermentovaném čaji po dlouhou dobu mlčí. Ve většině dnešních materiálů věnovaných oolongu se můžeme dočíst, že se jeho historie začala psát na sklonku dynastie Tchang, v císařských zahradách Pej-jüan na území dnešní provincie Fu-ťien. Podle této teorie by měl oolong historii delší než tisíc let a byl by takřka od svého vzniku čajem císařským. Ve skutečnosti však lze spojitost mezi oolongem a čajem z Pej-jüan najít jen stěží. Podle profesora Liou ze Sia-menské univerzity se v Pej-jüan pěstoval výhradně čaj zelený. Navíc vše nasvědčuje tomu, že se oolong poprvé objevil až za dynastie Ming, tedy o několik set let později, pro potřeby Kung-fu čcha, právě vznikajícího čajového obřadu jihočínských vzdělanců.

Výroba

vyroba-plain